Novinky v EIA. Životní prostředí – věc veřejná!

Článek Natura, quo vadis? přináší základní informace o konkrétním způsobu připomínkování záměrů podléhajícím procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) v podmínkách Hlavního města Prahy, včetně konkrétního případu z praxe našeho pracoviště z Prahy 10, konkrétně kauzu Terminál (překladiště) Malešice, která vyvolala významné zapojení veřejnosti. Kurzívou uvedené právní pasáže jsou citací z doporučených zdrojů právní poradny, se kterou naše organizace spolupracuje, včetně řádných odkazů na ně.

Celý článek naleznete zde.

Nový článek ogranizace Natura, quo vadis? přináší základní informace o přínosu komunitního kompostování v podmínkách Hlavního města Prahy, včetně několika příkladů z praxe. Sdílená řešení jsou moderním trendem, který do budoucna může být rozhodujícím faktorem pro udržitelná řešení. Jak v sociální, tak i environmentální oblasti. Jádrem článku je odkaz na existující platformu ShareWaste, která prezentuje dostupné informace o sdíleném kompostování v celosvětovém měřítku.

Celý článek naleznete zde.

Kam s ním? Nerudovská otázka platí i dnes. V Praze jsou kontejnery na tříděný odpad nepřehlédnutelné – papír, plasty, sklo a nápojové kartony. Každý je potká pár kroků od domova. Ale co třeba olej a jiné tuky z vaření? Nejsnadnější je olej z pánve vylít do kuchyňského dřezu nebo do záchodu a při mytí nádobí přidat o trochu víc jaru. Jenže tuky v odpadu udělají pořádnou neplechu a v trubkách určitě neplatí, že „kdo maže, ten jede“. Tuk se spojuje s ostatními odpady, podivná hmota tvrdne a snižuje průchodnost trubek – od bytové přípojky až po městskou kanalizaci. O nežádoucím vykrmování hlodavců v podzemí nemluvě. Zvyšují se nároky nejen na městský rozpočet, ale i na peněženku každého z nás. Péče o bytovou přípojku odpadu totiž patří mezi běžnou údržbu bytu, kterou si platí i lidé v nájemních bytech.

Dobře, a kam s ním tedy? Nejjednodušší je olej doma v kuchyni slívat do obyčejné PETky a pečlivě zavřít víčkem. Uzavřenou nádobu můžete zdarma odevzdat v jednom z dvaceti sběrných dvorů po celé Praze (www.portalzp.praha.eu). Některé městské části však svým obyvatelům jdou naproti a umísťují k vybraným stanovištím tříděného dopadu speciální popelnice na oleje a tuky. První byla Městská část Praha 2, která má na svém území kromě sběrného dvora už od října 2015 deset míst, určených pro vyhození petláhví s oleji a tuky z domácností (čistá dvojka). Nikdo se nemůže vymlouvat, že mu nevyhovuje třeba otvírací doba sběrného dvora. Černé nádoby (standardní 240 l popelnice) s hnědým víkem jsou výrazně označeny a polepeny nepřehlédnutelným návodem. Uzavřená petka s olejem se jednoduše hodí otvorem ve víku do vyhrazené popelnice úplně stejně jako jakýkoli jiný tříděný odpad, nic se venku nepřelévá!

Stejný systém funguje i v některých dalších českých městech, třeba v Humpolci, Jičíně, Jihlavě, Olomouci, Přerově,…  Sběrné dvory přijímají uzavřené nádoby s oleji a tuky z domácností ze zákona po celé ČR. V některých zemích je možné petky s kuchyňskými tuky a oleji odkládat i na vybraných benzínkách.

Sebraný odpad se využívá buď pro výrobu energie nebo po zpracování pro chemický průmysl, pro potravinářské účely není vhodný. Doma další využití, jako třeba spalování v kotlích nebo kamnech, používání jako palivo do motorů, kompostování nebo dokonce návrat do kuchyně, nepřichází v úvahu.

Tak proč neudělat něco pro životní prostředí, když je to tak jednoduché a nic to nestojí…

Spolek Mladí ochránci přírody, z.s. (www.emop.cz) provozuje ekoporadnu v Praze 2 a je součástí konsorcia ekoporadnypraha.cz. V sobotu 15. září 2018 se Mladí ochránci přírody s akcí Sousedský dvorek v Dittrichově 9 zapojí do kampaně Zažít město jinak. V programu budou přírodovědné dílničky a programy pro děti, stolní hry (Sousede, nezlob se,…) i obyčejná sousedská povídání u kávy a čaje. Přijďte!

Jana Stibralová (JS@emop.cz), Mladí ochránci přírody, z.s.

Kde doopravdy klíněnka jírovcová přezimuje? Může se kukla motýlů aktivně pohybovat?

Klíněnka jírovcová je v Evropě poměrně nově pozorovaným druhem. Poprvé byla zaznamenána v roce 1984 u Ochridského jezera (lake Ohrid – od něhož má své latinské jméno – Cameraria ohridella) a velice brzy se masově rozšířila po Evropě směrem na severozápad. Na území České republiky byla zjištěna r. 1993 na Valticku a r. 1998 výrazně poškodila pražské parky. Z počátku se tedy vyskytovaly nepříliš přesné informace o způsobu života tohoto malého motýlka, který tak masově napadá a poškozuje jírovce maďaly.

Klíněnka jírovcová náleží jako všichni motýli do skupiny hmyzu s proměnou dokonalou, kdy vývoj jedince prochází třemi nedospělými stadii – vajíčkem, larvou (jež se u motýlů nazývá housenka) a kuklou, které se morfologicky výrazně odlišují od vlastního dospělce. Housenky poškozují listí jírovců tzv. minováním, vyžíráním vnitřku listu (parenchymu). Tak vznikají tvarově charakteristické miny, ve kterých se housenka později zakuklí. V našich podmínkách vytváří klíněnka jírovcová během sezony až 3 generace. Druhá a převážně třetí generace vytváří pevnější kukly a v tomto stadiu přezimuje. Z kukel se v průběhu dubna dalšího roku líhnou noví motýlci.

Některé prameny uvádějí, že klíněnka jírovcová spadané listí opouští a přezimuje v zemi, některé dokonce, že se do země zahrabe. Vzhledem k tomu, že klíněnka přezimuje ve stadiu kukly, není její samovolné zahrabání možné. Kukla je nepohyblivé stadium, při kterém dochází k metamorfóze uvnitř kukly – k přeměně larvy na dospělce. Přezimující generace klíněnky si vytvoří pevnější stříbřitý zámotek a v něm přezimuje ve spadaném listí a do země se nezahrabává. Může se však stát, že kukla díky rozkladu z tlejícího listu vypadne a přežije zimu na zemi. Proto je dobré listí hrabat důkladně a pravidelně, než dojde k jeho rozkladu a vypadnutí přezimujícího stadia klíněnky. Shrabáním a následným kompostováním spadaného listí zmírníme míru napadení stromů v dalším roce.

Autor článku: Mgr. Tereza Součková, Ekocentrum Koniklec.

Zdroje:

Kehrli, P. and Bacher, S. (2003), Date of leaf litter removal to prevent emergence of Cameraria ohridella in the following spring. Entomologia Experimentalis et Applicata, 107: 159-162. doi:10.1046/j.1570-7458.2003.00043.x

HHRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír. 2005, 84, 327 – 331.

LIŠKA, Jan a Roman MODLINGER. Klíněnka jírovcová. Lesnická Práce. 2013, (12), I-IV (příloha).

TOMICZEK, Christian a Hannes KREHAN. THE HORSECHESNUT LEAFMINING MOTH (CAMERARIA OHRIDELLA): A NEW PEST IN CENTRAL EUROPE. Journal of Arboriculture. 1998, 24(3), 144-147.

NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea); možnost obrany. Litomyšl 2008, dizertační práce. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta lesnická a dřevařská.

Začal boj s klíněnkou. MF Dnes [online]. 2001, 7. 5. 2001 [cit. 2018-07-03]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/zacal-boj-s-klinenkou-05r-/domaci.aspx?c=A010504_151938_praha_ton