Komerční firmy se čím dál víc snaží veřejnost a své zákazníky zaujmout nejen lákavým kvalitním zbožím v „akci“, ale přesvědčit i svojí péčí o životní prostředí. Do hledáčku obchodníků se v posledních několika letech dostaly i studánky. Často na to jdou přes reklamní agenturu, která vytvoří projekt a má představu, že osloví nějaké nadšence – pečovatele o studánky, kteří se do projektu „musí zapojit“, protože projekt je skvělý, úžasný a neodolatelný minimálně stejně jako produkt, který firma dodává.

Začíná to vždy téměř stejně: chceme zrekonstruovat zpustlou studánku, ale nevíme úplně jak na to. Chceme ke studánce umístit co největší propagaci firmy (logo a nápisy), studánka musí mít pitnou vodu, musí být na frekventovaném dobře přístupném místě (protože k prameni v rokli chodí málo lidí), musí…

Jasně, reklamní agentura je od toho, aby vymyslela kampaň, jenže často vůbec netuší souvislosti. Každý pozemek má svého majitele, tedy i pozemek, na kterém je studánka. Volně přístupné studánky jsou třeba na lesních pozemcích a lesy musí být volně přístupné veřejnosti (ze zákona o lesích), to však neznamená, že si tam každý může dělat co chce. Každou rekonstrukci studánky je nutné projednat s majitelem pozemku a ten nemusí vždy souhlasit. Důvodů může být hned několik. Nevhodné načasování rekonstrukce do kalendářního roku s ohledem na rostliny a živočichy v nejbližším okolí studánky i vzácné organismy přímo ve studánce. Důvodná obava ze zániku pramene při větším zásahu a neodborně provedené práci (v Praze může být příkladem Libeňka). Obava z přílivu návštěvníků lokality vlivem publicity opravy studánky, ale také třeba neochota propagovat jakoukoli (nebo konkrétní firmu) na svém pozemku. Ať už jste majitelé pozemku s volně přístupnou studánkou nebo nadšení pečovatelé, vždy je potřeba s agenturou nebo přímo s komerční firmou pečlivě probrat vzájemné představy. Hlavně však tak, aby výsledek byl přínosem nejen pro všechny strany, ale také pro přírodu a krajinu.

V Praze, kde je téměř 200 studánek a pramenů se o větší rekonstrukce stará přímo Hlavní město Praha. V posledních několika letech se nové přírodě blízké úpravy dočkaly např. studánky Roztočilka, Šárecká Habrovka, Veleslavínka, Urešova, Diana, Ovčí, Pod Děvínem, Dobrá voda, Mariánská, Korek, Krellova a naposledy Okrouhlík.

Drobné úpravy, jako je vyčištění od odpadků nebo napadaných klacků, zanesený nebo ucpaný odtok, jednoduše to, na co není potřeba žádné nářadí, může udělat úplně každý kdykoli. Mnohdy stačí málo a studánka prokoukne. Studánek v Praze i v celé České republice, které potřebují pomoc, je stále dost. Vybírat můžete v Národním registru pramenů a studánek www.estudanky.eu, pro začátek třeba jen jako cíl odpolední vycházky nebo vyjížďky na kole.

Jana Stibralová, Mladí ochránci přírody, z.s.

Studánky a prameny bývaly nedílnou součástí krajiny a lidé je budovali nejen u svých obydlí, ale i v blízkosti polí, kde pracovali. Postupem času s rozvojem městských vodovodů i soukromých studní se studánky a prameny staly vítaným osvěžením pro lidi a pro potěchu oka. Pro zvěř a další organizmy jsou však životní nutností stále. Ale i pro člověka vytváří voda z pramenů pocitově příjemné prostředí a hezky upravená studánka lahodí nejednomu oku. V době klimatické změny každá voda ve městě stojí za pozornost, péči a ochranu.

Nejznámější zbraslavskou studánkou je pravděpodobně Královka (někdy také Královna). Upozorňuje na ni ulice Na Královně a nachází se v areálu lesoparku Belvedér pod pergolou s odpočinkovým místem. Samotný pramen je však skrytý o něco výš u křížení cest. Královka je jedním ze tří měrných bodů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na území hl. m. Prahy (dalšími místy je Šárecká Habrovka v Divoké Šárce a Mariánský pramen nad Vekou Chuchlí). ČHMÚ zde kontroluje nejen vydatnost zdroje, ale monitoruje i kvalitu vody. Bohužel žádná ze zbraslavských studánek nemá pitnou vodu.

Studánka Královka

Dřívější pramen U schodů spolu s dalšími prameny tvoří Lesní jezírko. Další studánky v lesoparku mají historické názvy Na Belvedéru a U Interny. Obě se nacházejí přímo u hlavní cesty a mají po rekonstrukci tvar vajíčka (škoda, že studánky neodolávají vandalům). Obě jsou aktuálně umístěné trochu mimo vlastní pramen. Pamětníci je znají jako cihlovou stavbu s mříží na přední straně a šiknou střechou, druhou pak jako cihlovou stavbičku ve svahu porostlou břečťanem, ze které neustále vytékala voda na cestu.

Další známou a udržovanou studánku Kamínka najdeme v ulici Pod Kamínkou poblíž křižovatky s ulicí Pod studánkou. Na Zbraslavi však můžeme najít i několik méně známých studánek a pramenů. Nedaleko Kamínky jsou poměrně špatně přístupné dvě studánky U plotu, kde však není pro poutníky přístup k vodě. Shora z ulice Nad Kamínkou se po pěšině od ohniště v lese dostaneme dolů ke studánce Pod Baněmi, kterou tvoří betonová vana. Pramen je stálý i v parném létě, ale určitě by nikoho nenapadlo z této studánky pít. Další pramenná oblast se nachází pod ZŠ Vladislava Vančury, resp. pod vedlejší školkou. Však také hlavní pramen za uzavřenými dvířky má historický název Pod školkou. Na svahu s upravenými cestami je však i několik dalších pramenů a jezírko s hezkým posezením. Pramen pod hřištěm na cyklostezce U cesty i přes veškerou snahu místních o jeho obnovu spíše vysychá. Za zmínku však stojí ještě pramen Nad Peluňkem na druhé straně Strakonické. Když v ulici Josefa Houdka přibližně naproti vjezdu do golfového areálu narazíte v příkopu u silnice na vodu a vydáte se proti proudu a nahoru do kopce, narazíte až skoro nahoře u Strakonické na stařičkou cihlovou stavbičku mezi kořeny stromu. Pramen je poměrně vydatný a dříve napájel usedlost Peluněk (dnes golfový areál se sídlem několika firem). Těsně za východní hranicí Zbraslavi na pravém břehu Vltavy se poblíž zastávky autobusu č. 165 Závist nacházejí další dvě studánky – Závistská a Pod Šancemi. Pokud pojedete ještě dál, a vystoupíte na zastávce U Kunratické školy, můžete se vydat za studánkami do Kunratického leta, ale to už by bylo jiné povídání.

V knihovně a v infocentru Zbraslav je k dispozici studánkový průvodce po zbraslavských studánkách s mapkou a fotografiemi, a také motivační samolepka.

V Národním registru pramenů a studánek www.estudanky.eu najdete další podrobnosti ke studánkám, např. laboratorní rozbory vody z některých pražských studánek, průvodce po dalších studánkových lokalitách v Praze (třeba zmíněné Kunratice), videonávod na odběr vody pro laboratorní rozbor, tipy jak pečovat o studánku atd. V Praze je téměř 200 studánek, bohužel prakticky žádná však nemá pitnou vodu podle poměrně přísné normy. Jako cíl odpolední vycházky nebo vyjížďky na kole jsou však studánky určitě zajímavé.

Jana Stibralová, Mladí ochránci přírody, z.s.