Kde doopravdy klíněnka jírovcová přezimuje? Může se kukla motýlů aktivně pohybovat?

Klíněnka jírovcová je v Evropě poměrně nově pozorovaným druhem. Poprvé byla zaznamenána v roce 1984 u Ochridského jezera (lake Ohrid – od něhož má své latinské jméno – Cameraria ohridella) a velice brzy se masově rozšířila po Evropě směrem na severozápad. Na území České republiky byla zjištěna r. 1993 na Valticku a r. 1998 výrazně poškodila pražské parky. Z počátku se tedy vyskytovaly nepříliš přesné informace o způsobu života tohoto malého motýlka, který tak masově napadá a poškozuje jírovce maďaly.

Klíněnka jírovcová náleží jako všichni motýli do skupiny hmyzu s proměnou dokonalou, kdy vývoj jedince prochází třemi nedospělými stadii – vajíčkem, larvou (jež se u motýlů nazývá housenka) a kuklou, které se morfologicky výrazně odlišují od vlastního dospělce. Housenky poškozují listí jírovců tzv. minováním, vyžíráním vnitřku listu (parenchymu). Tak vznikají tvarově charakteristické miny, ve kterých se housenka později zakuklí. V našich podmínkách vytváří klíněnka jírovcová během sezony až 3 generace. Druhá a převážně třetí generace vytváří pevnější kukly a v tomto stadiu přezimuje. Z kukel se v průběhu dubna dalšího roku líhnou noví motýlci.

Některé prameny uvádějí, že klíněnka jírovcová spadané listí opouští a přezimuje v zemi, některé dokonce, že se do země zahrabe. Vzhledem k tomu, že klíněnka přezimuje ve stadiu kukly, není její samovolné zahrabání možné. Kukla je nepohyblivé stadium, při kterém dochází k metamorfóze uvnitř kukly – k přeměně larvy na dospělce. Přezimující generace klíněnky si vytvoří pevnější stříbřitý zámotek a v něm přezimuje ve spadaném listí a do země se nezahrabává. Může se však stát, že kukla díky rozkladu z tlejícího listu vypadne a přežije zimu na zemi. Proto je dobré listí hrabat důkladně a pravidelně, než dojde k jeho rozkladu a vypadnutí přezimujícího stadia klíněnky. Shrabáním a následným kompostováním spadaného listí zmírníme míru napadení stromů v dalším roce.

Autor článku: Mgr. Tereza Součková, Ekocentrum Koniklec.

Zdroje:

Kehrli, P. and Bacher, S. (2003), Date of leaf litter removal to prevent emergence of Cameraria ohridella in the following spring. Entomologia Experimentalis et Applicata, 107: 159-162. doi:10.1046/j.1570-7458.2003.00043.x

HHRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír. 2005, 84, 327 – 331.

LIŠKA, Jan a Roman MODLINGER. Klíněnka jírovcová. Lesnická Práce. 2013, (12), I-IV (příloha).

TOMICZEK, Christian a Hannes KREHAN. THE HORSECHESNUT LEAFMINING MOTH (CAMERARIA OHRIDELLA): A NEW PEST IN CENTRAL EUROPE. Journal of Arboriculture. 1998, 24(3), 144-147.

NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea); možnost obrany. Litomyšl 2008, dizertační práce. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta lesnická a dřevařská.

Začal boj s klíněnkou. MF Dnes [online]. 2001, 7. 5. 2001 [cit. 2018-07-03]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/zacal-boj-s-klinenkou-05r-/domaci.aspx?c=A010504_151938_praha_ton

V červnu jste si na stránkách Ekolistu mohli přečíst článek o novinkách ve světě žárovek a jak si vybrat tu nejlepší LEDku.

Dlouhodobé sucho má za následek nedostatek vody nejen pro rostliny, ale také pro zvířata. Jak jim můžete pomoci vy sami, případně kam se obrátit, pokud si nevíte rady se dočtete zde.

www.ekolist.cz

Prameny a studánky provázejí lidstvo od nepaměti. Nalézt ve správné chvíli v přírodě pramínek čisté vody je úžasný pocit, který vyzkoušeli už dávní poutníci, lovci i zemědělci. U každého obydlí býval pramen, lidé pracující v parném létě na polích využívali vodu z lesních studánek. Studánky sloužily i poutníkům…, některé byly zázračné a jejich voda uzdravovala nevidomé nebo jinak nemocné. Lidé se proto o studánky starali a všemožně přirozené zdroje vody chránili – budovali kolem nich drobné stavbičky, stavěli jednoduché či složitější stříšky, upravovali okolí pro sebe i pro zvěř.

Postupně s rozvojem měst a obcí začaly vznikat veřejné vodovody se zaručenou pravidelně kontrolovanou kvalitou vody, lidé si zvykli kupovat balenou pitnou vodu. Spotřeba vody je něco přes 100 litrů na osobu a den. Asi málokdo si už dovede představit, že by všechnu vodu domů odněkud nosil!
Lidé se o studánky a prameny přestávali starat, některé byly zničeny postupnou výstavbou domů i komunikací, některé prameny byly v trubkách odvedeny jinam, jiné se zanesly, zapadaly větvemi, listím, zbortily se okraje, nebo vyschly. Studánky a prameny nenápadně mizí z lidského povědomí.
Přitom jsou důležitou složkou naší přírody – nejen možným zdrojem osvěžení pro lidi i zvířata, ale i významným indikátorem množství podzemní vody, ovlivňují mikroklima, jsou počátkem všech vodních toků, mnohdy i pamětníky starých příběhů,… Bez vody by nebyl život.
Studánky do naší krajiny i k historii patří a stojí za to je udržovat a pečovat o ně, podobně jako o hrady, kapličky, křížky a jiné historické stavby. Několik tisíc lidí, proto studánky a prameny vyhledávají a zapisují je do veřejného registru, aby nevymizeli z obecného povědomí. Národní registr pramenů a studánek www.estudanky.eu obsahuje přes 10.000 záznamů veřejně přístupných pramenů a studánek na území Čech, Moravy a Slezska a dalších více než tisíc záznamů na Slovensku.

pěkně udržovaný pramen Na Troníčku

Každý se může stát mapovatelem, každý může přidat studánku, kterou objeví. Je to jednoduché, stačí nahrát fotku studánky a zadat GPS souřadnice. Souřadnice je možné odečíst na mobilu, z některých fotoaparátů nebo z jakékoli mapy na internetu. Přidání studánky k ničemu dalšímu nezavazuje.
Řada nadšenců, a není jich málo, se o studánky také stará – uklízí jejich okolí, opravuje stříšku, pro příjemné posezení přidá lavičku, vylepšuje přístup ke studánce (chodníček, schůdky),… Studánkové činnosti se věnují nejen jednotlivci, ale i řada spolků. Záleží také na finančních možnostech – někteří lidé se za pomoci grantů pustí do větší úpravy nebo nechají udělat laboratorní rozbor vody. Kdo chce, pošle výsledky rozborů ke zveřejnění do Národního registru pramenů a studánek. Většinou však voda ze studánek nevyhovuje přísné normě pro pitnou vodu. I tak si řada poutníků nabírá vodu ze studánek do lahví na další cestu, jiní si berou pravidelně vodu na tu nejlepší domácí kávu nebo si v parném létě jen opláchnou ruce a obličej.

pěkně udržovaný pramen Veleslavínka – odběr vody pro laboratorní rozbor

Další nadšenci ukazují studánky ve svém okolí ostatním lidem. Pořádají studánkové exkurze pro různé věkové kategorie, pořádají přednášky o historii a současnosti studánek, připravují programy pro děti nebo za pomoci grantů vydávají letáčky a brožury o studánkách. Kdo se do studánkového hnutí a kampaně Zachraňme studánky chce zapojit svým srdcem, má spoustu možností! Kdo by chtěl „vydělat“ na turistech nebo propagaci značky, tak o tom studánky nejsou.
Možná si řeknete „a co my, třeba z Prahy?“ Studánky a prameny jsou všude! Nejsou místa, kde by nebyly, jsou jen místa, kde jsou méně zmapované a méně známé. Na území Prahy je aktuálně více než 200 pramenů a studánek. Některé značně zchátralé, jiné hezky udržované. Na místech, kudy projde o víkendu mnoho poutníků i na místech skrytých, často však hned vedle frekventované vycházkové cesty. I v Praze probíhá řada studánkových aktivit, postupně vzniká soubor informačních letáků z několika lokalit…

nově upravená Krellova studánka

Starodávnou Krellovu studánku v Kunraticích obnovil v r. 1906 řídící učitel Krell, po němž bylo i okolí pojmenováno jako Krellovy sady. Před listopadem 1989 studánka přišla o vodu při budování studní pro nedaleké vojenské objekty. Vojsko však přestalo areál využívat, oplocený pozemek zarostl, do studánky se vrátila voda, ale věděl o ní málokdo, hlavně bezdomovci. Neměla žádnou údržbu a koncem roku 2015 byla stavbička v havarijním stavu. Jeden z místních lidí ji na jaře 2016 hezky s citem opravil, studánka má průzračnou vodu. Došlo také k vykácení porostu kolem studánky a studánka je z nedaleké cesty pěkně vidět a každý se u ní zastaví. Na podzim 2017 nechal studánku a její okolí hezky upravit odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.
Pokud ještě stále váháte, prohlídněte si pozorně obrázky. Obhlídka studánek v okolí bydliště je dobrý důvod, proč vyrazit o víkendu na jarní výlet. Pokud vůbec netušíte kam, inspirovat se můžete na www.estudanky.eu nebo na www.mapy.cz. Najděte si svoji studánku, objevte její příběh, zkuste zjistit proč má zrovna tohle jméno, zda u ní není třeba keška,… Za výlet do naší přírody se neplatí žádné vstupné!

ze studánkových programů pro děti

Autoři článku: Jana Stibralová a Michal Kulík
Foto: archiv Mladí ochránci přírody, z.s.