Kde doopravdy klíněnka jírovcová přezimuje? Může se kukla motýlů aktivně pohybovat?

Klíněnka jírovcová je v Evropě poměrně nově pozorovaným druhem. Poprvé byla zaznamenána v roce 1984 u Ochridského jezera (lake Ohrid – od něhož má své latinské jméno – Cameraria ohridella) a velice brzy se masově rozšířila po Evropě směrem na severozápad. Na území České republiky byla zjištěna r. 1993 na Valticku a r. 1998 výrazně poškodila pražské parky. Z počátku se tedy vyskytovaly nepříliš přesné informace o způsobu života tohoto malého motýlka, který tak masově napadá a poškozuje jírovce maďaly.

Klíněnka jírovcová náleží jako všichni motýli do skupiny hmyzu s proměnou dokonalou, kdy vývoj jedince prochází třemi nedospělými stadii – vajíčkem, larvou (jež se u motýlů nazývá housenka) a kuklou, které se morfologicky výrazně odlišují od vlastního dospělce. Housenky poškozují listí jírovců tzv. minováním, vyžíráním vnitřku listu (parenchymu). Tak vznikají tvarově charakteristické miny, ve kterých se housenka později zakuklí. V našich podmínkách vytváří klíněnka jírovcová během sezony až 3 generace. Druhá a převážně třetí generace vytváří pevnější kukly a v tomto stadiu přezimuje. Z kukel se v průběhu dubna dalšího roku líhnou noví motýlci.

Některé prameny uvádějí, že klíněnka jírovcová spadané listí opouští a přezimuje v zemi, některé dokonce, že se do země zahrabe. Vzhledem k tomu, že klíněnka přezimuje ve stadiu kukly, není její samovolné zahrabání možné. Kukla je nepohyblivé stadium, při kterém dochází k metamorfóze uvnitř kukly – k přeměně larvy na dospělce. Přezimující generace klíněnky si vytvoří pevnější stříbřitý zámotek a v něm přezimuje ve spadaném listí a do země se nezahrabává. Může se však stát, že kukla díky rozkladu z tlejícího listu vypadne a přežije zimu na zemi. Proto je dobré listí hrabat důkladně a pravidelně, než dojde k jeho rozkladu a vypadnutí přezimujícího stadia klíněnky. Shrabáním a následným kompostováním spadaného listí zmírníme míru napadení stromů v dalším roce.

Autor článku: Mgr. Tereza Součková, Ekocentrum Koniklec.

 

Zdroje:

Kehrli, P. and Bacher, S. (2003), Date of leaf litter removal to prevent emergence of Cameraria ohridella in the following spring. Entomologia Experimentalis et Applicata, 107: 159-162. doi:10.1046/j.1570-7458.2003.00043.x

HHRDÝ, Ivan, KALINOVÁ, Blanka, KULDOVÁ, Jelena. Příběh klíněnky jírovcové pokračuje. Vesmír. 2005, 84, 327 – 331.

LIŠKA, Jan a Roman MODLINGER. Klíněnka jírovcová. Lesnická Práce. 2013, (12), I-IV (příloha).

TOMICZEK, Christian a Hannes KREHAN. THE HORSECHESNUT LEAFMINING MOTH (CAMERARIA OHRIDELLA): A NEW PEST IN CENTRAL EUROPE. Journal of Arboriculture. 1998, 24(3), 144-147.

NOVÁKOVÁ, Petra. Bionomie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) a jejích přirozených nepřátel z řádu blanokřídlých (Hymenoptera: Chalcidoidea); možnost obrany. Litomyšl 2008, dizertační práce. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta lesnická a dřevařská.

Začal boj s klíněnkou. MF Dnes [online]. 2001, 7. 5. 2001 [cit. 2018-07-03]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/zacal-boj-s-klinenkou-05r-/domaci.aspx?c=A010504_151938_praha_ton